Láká vás představa vlastnit apartmán u moře v Chorvatsku, chatu v rakouských Alpách nebo vilu na Bali? Díky portálu 4globalestate máte přístup k nemovitostem v desítkách států po celém světě. Pravidla pro nákup a vlastnictví se ale liší stát od státu. Zjistěte, kde kupujete nemovitost naprosto svobodně a bez omezení, a kde vás naopak čekají specifická lokální pravidla.

⚠️ DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: Právní předpisy jednotlivých států se mohou dynamicky měnit. Níže uvedené informace slouží jako základní orientační přehled. Před podpisem jakýchkoliv smluv vždy důrazně doporučujeme konzultovat aktuální podmínky vlastnictví s lokálním právníkem nebo makléřem zastupujícím danou nemovitost.

Pro maximální přehlednost jsme trh rozdělili do dvou hlavních kategorií podle toho, odkud jako kupující pocházíte.

Pokud jste občanem jakéhokoliv členského státu EU a kupujete nemovitost jinde v rámci Evropské unie, platí zde zlaté pravidlo volného pohybu kapitálu. Máte v podstatě stejná práva jako místní občané. Zapisujete se normálně do katastru nemovitostí jako přímý a výlučný majitel (tzv. Freehold). To platí pro oblíbené destinace jako je Chorvatsko, Itálie, Španělsko, Rakousko a další. Jediné, s čím musíte počítat, jsou rozdílné lokální daně z nabytí nemovitosti a poplatky notářům.

Pokud jako Evropan míříte do exotiky, často narazíte na pravidla chránící lokální půdu. V zemích jako je Thajsko, Indonésie (Bali) nebo Filipíny nelze jako cizinec přímo vlastnit pozemek. Situace se v praxi řeší dvěma ověřenými způsoby:

• Kondominium (Byty do osobního vlastnictví): Cizinec si může koupit byt, ale v celém bytovém domě smí cizinci vlastnit maximálně určité procento plochy (v Thajsku například 49 %).
• Leasehold (Dlouhodobý pronájem): Vilu s pozemkem si klasicky nekupujete, ale uzavíráte dlouhodobý, plně garantovaný a dědičný pronájem (typicky na 30 let s možností několikanásobného prodloužení).

V USA můžete jako občan EU vlastnit nemovitost bez větších byrokratických překážek a trh je zahraničním investorům otevřený. Je však důležité vědět, že samotné vlastnictví domu vám automaticky nezajistí pobytové vízum (Zelenou kartu). Pozor si aktuálně dejte v Kanadě, která v nedávné době zavedla plošné dočasné restrikce pro nákup rezidenčních nemovitostí cizinci, aby zchladila přehřátý trh s bydlením.

Ačkoliv je Evropa atraktivní a relativně otevřená, pro občany mimo EU (včetně občanů USA nebo Velké Británie po Brexitu) platí specifická pravidla. Často se uplatňuje princip tzv. reciprocity – v daném státě EU můžete nakupovat pouze v případě, že občan tohoto státu může za stejných podmínek nakupovat ve vaší domovině. Někdy se také vyžaduje oficiální povolení lokálních ministerstev.

Obrovským lákadlem v EU jsou však pro zahraniční investory tzv. „Zlatá víza“. Státy jako Španělsko, Řecko nebo Kypr nabízejí programy, kde při nákupu nemovitosti nad určitou finanční hranici získáte jako bonus povolení k pobytu v Evropské unii.

Některé světové trhy jsou pro zahraniční investory bez rezidentury velmi přísné. Typickým příkladem je Švýcarsko. Zde platí pro všechny nerezidenty bez rozdílu přísné kvóty (známé jako Lex Koller). Nákup je možný jen ve specifických turistických kantonech (např. v Alpách) a stát vydává pouze velmi omezené množství povolenek ročně.

Pro investory mimo EU platí v asijských a exotických destinacích v podstatě stejná pravidla jako pro Evropany – tedy využití institutů Leasehold nebo omezených nákupů v rámci Kondominií.

Výraznou výjimkou a obrovským magnetem pro globální kapitál jsou Spojené arabské emiráty (např. Dubaj). Zde stát vymezil speciální investiční zóny (Freehold areas), kde může cizinec odkudkoliv ze světa vlastnit nemovitost i pozemek se 100% právy a často k nákupu získá i dlouhodobé rezidenční vízum.

Ať už je vaše vysněná destinace jakákoliv, na portálu 4globalestate.com najdete nabídky z celého světa přehledně, transparentně a na jednom místě. Prozkoumejte náš katalog a udělejte první krok ke své nové zahraniční nemovitosti ještě dnes.